| ਗੁਰ  ਪੂਰੇ  ਸਾਬਾਸਿ  ਹੈ  ਕਾਟੈ  ਮਨ  ਪੀਰਾ  ॥੨॥ गुर पूरे साबासि है काटै मन पीरा ॥२॥
 Gur pooré saabaas hæ kaatæ man peeraa. ||2||
 The Perfect Guru is honored and celebrated; He has taken away the pains of my mind. ||2||
 
 
 | 
| ਲਾਲਾ  ਗੋਲਾ  ਧਣੀ  ਕੋ  ਕਿਆ  ਕਹਉ  ਵਡਿਆਈਐ  ॥ लाला गोला धणी को किआ कहउ वडिआईऐ ॥
 Laalaa golaa ḋʰaṇee ko ki▫aa kaha▫o vadi▫aa▫ee▫æ.
 I am the servant and slave of my Master; what glorious greatness of His can I describe?
 
 
 | 
| ਭਾਣੈ  ਬਖਸੇ  ਪੂਰਾ  ਧਣੀ  ਸਚੁ  ਕਾਰ  ਕਮਾਈਐ  ॥ भाणै बखसे पूरा धणी सचु कार कमाईऐ ॥
 Bʰaaṇæ bakʰsé pooraa ḋʰaṇee sach kaar kamaa▫ee▫æ.
 The Perfect Master, by the Pleasure of His Will, forgives, and then one practices Truth.
 
 
 | 
| ਵਿਛੁੜਿਆ  ਕਉ  ਮੇਲਿ  ਲਏ  ਗੁਰ  ਕਉ  ਬਲਿ  ਜਾਈਐ  ॥੩॥ विछुड़िआ कउ मेलि लए गुर कउ बलि जाईऐ ॥३॥
 vichʰuṛi▫aa ka▫o mél la▫é gur ka▫o bal jaa▫ee▫æ. ||3||
 I am a sacrifice to my Guru, who re-unites the separated ones. ||3||
 
 
 | 
| ਲਾਲੇ  ਗੋਲੇ  ਮਤਿ  ਖਰੀ  ਗੁਰ  ਕੀ  ਮਤਿ  ਨੀਕੀ  ॥ लाले गोले मति खरी गुर की मति नीकी ॥
 Laalé golé maṫ kʰaree gur kee maṫ neekee.
 The intellect of His servant and slave is noble and true; it is made so by the Guru’s intellect.
 
 
 | 
| ਸਾਚੀ  ਸੁਰਤਿ  ਸੁਹਾਵਣੀ  ਮਨਮੁਖ  ਮਤਿ  ਫੀਕੀ  ॥ साची सुरति सुहावणी मनमुख मति फीकी ॥
 Saachee suraṫ suhaavaṇee manmukʰ maṫ feekee.
 The intuition of those who are true is beautiful; the intellect of the self-willed Manmukh is insipid.
 
 
 | 
| ਮਨੁ  ਤਨੁ  ਤੇਰਾ  ਤੂ  ਪ੍ਰਭੂ  ਸਚੁ  ਧੀਰਕ  ਧੁਰ  ਕੀ  ॥੪॥ मनु तनु तेरा तू प्रभू सचु धीरक धुर की ॥४॥
 Man ṫan ṫéraa ṫoo parabʰoo sach ḋʰeerak ḋʰur kee. ||4||
 My mind and body belong to You, God; from the very beginning, Truth has been my only support. ||4||
 
 
 | 
| ਸਾਚੈ  ਬੈਸਣੁ  ਉਠਣਾ  ਸਚੁ  ਭੋਜਨੁ  ਭਾਖਿਆ  ॥ साचै बैसणु उठणा सचु भोजनु भाखिआ ॥
 Saachæ bæsaṇ utʰ▫ṇaa sach bʰojan bʰaakʰi▫aa.
 In Truth I sit and stand; I eat and speak the Truth.
 
 
 | 
| ਚਿਤਿ  ਸਚੈ  ਵਿਤੋ  ਸਚਾ  ਸਾਚਾ  ਰਸੁ  ਚਾਖਿਆ  ॥ चिति सचै वितो सचा साचा रसु चाखिआ ॥
 Chiṫ sachæ viṫo sachaa saachaa ras chaakʰi▫aa.
 With Truth in my consciousness, I gather the wealth of Truth, and drink the sublime essence of Truth.
 
 
 | 
| ਸਾਚੈ  ਘਰਿ  ਸਾਚੈ  ਰਖੇ  ਗੁਰ  ਬਚਨਿ  ਸੁਭਾਖਿਆ  ॥੫॥ साचै घरि साचै रखे गुर बचनि सुभाखिआ ॥५॥
 Saachæ gʰar saachæ rakʰé gur bachan subʰaakʰi▫aa. ||5||
 In the home of Truth, the True Lord protects me; I speak the Words of the Guru’s Teachings with love. ||5||
 
 
 | 
| ਮਨਮੁਖ  ਕਉ  ਆਲਸੁ  ਘਣੋ  ਫਾਥੇ  ਓਜਾੜੀ  ॥ मनमुख कउ आलसु घणो फाथे ओजाड़ी ॥
 Manmukʰ ka▫o aalas gʰaṇo faaṫʰé ojaaṛee.
 The self-willed Manmukh is very lazy; he is trapped in the wilderness.
 
 
 | 
| ਫਾਥਾ  ਚੁਗੈ  ਨਿਤ  ਚੋਗੜੀ  ਲਗਿ  ਬੰਧੁ  ਵਿਗਾੜੀ  ॥ फाथा चुगै नित चोगड़ी लगि बंधु विगाड़ी ॥
 Faaṫʰaa chugæ niṫ chogṛee lag banḋʰ vigaaṛee.
 He is drawn to the bait, and continually pecking at it, he is trapped; his link to the Lord is ruined.
 
 
 | 
| ਗੁਰ  ਪਰਸਾਦੀ  ਮੁਕਤੁ  ਹੋਇ  ਸਾਚੇ  ਨਿਜ  ਤਾੜੀ  ॥੬॥ गुर परसादी मुकतु होइ साचे निज ताड़ी ॥६॥
 Gur parsaadee mukaṫ ho▫é saaché nij ṫaaṛee. ||6||
 By Guru’s Grace, one is liberated, absorbed in the primal trance of Truth. ||6||
 
 
 | 
| ਅਨਹਤਿ  ਲਾਲਾ  ਬੇਧਿਆ  ਪ੍ਰਭ  ਹੇਤਿ  ਪਿਆਰੀ  ॥ अनहति लाला बेधिआ प्रभ हेति पिआरी ॥
 Anhaṫ laalaa béḋʰi▫aa parabʰ héṫ pi▫aaree.
 His slave remains continually pierced through with love and affection for God.
 
 
 | 
| ਬਿਨੁ  ਸਾਚੇ  ਜੀਉ  ਜਲਿ  ਬਲਉ  ਝੂਠੇ  ਵੇਕਾਰੀ  ॥ बिनु साचे जीउ जलि बलउ झूठे वेकारी ॥
 Bin saaché jee▫o jal bala▫o jʰootʰé vékaaree.
 Without the True Lord, the soul of the false, corrupt person is burnt to ashes.
 
 
 | 
| ਬਾਦਿ  ਕਾਰਾ  ਸਭਿ  ਛੋਡੀਆ  ਸਾਚੀ  ਤਰੁ  ਤਾਰੀ  ॥੭॥ बादि कारा सभि छोडीआ साची तरु तारी ॥७॥
 Baaḋ kaaraa sabʰ chʰodee▫aa saachee ṫar ṫaaree. ||7||
 Abandoning all evil actions, he crosses over in the boat of Truth. ||7||
 
 
 | 
| ਜਿਨੀ  ਨਾਮੁ  ਵਿਸਾਰਿਆ  ਤਿਨਾ  ਠਉਰ  ਨ  ਠਾਉ  ॥ जिनी नामु विसारिआ तिना ठउर न ठाउ ॥
 Jinee naam visaari▫aa ṫinaa tʰa▫ur na tʰaa▫o.
 Those who have forgotten the Naam have no home, no place of rest.
 
 
 | 
| ਲਾਲੈ  ਲਾਲਚੁ  ਤਿਆਗਿਆ  ਪਾਇਆ  ਹਰਿ  ਨਾਉ  ॥ लालै लालचु तिआगिआ पाइआ हरि नाउ ॥
 Laalæ laalach ṫi▫aagi▫aa paa▫i▫aa har naa▫o.
 The Lord’s slave renounces greed and attachment, and obtains the Lord’s Name.
 
 
 | 
| ਤੂ  ਬਖਸਹਿ  ਤਾ  ਮੇਲਿ  ਲੈਹਿ  ਨਾਨਕ  ਬਲਿ  ਜਾਉ  ॥੮॥੪॥ तू बखसहि ता मेलि लैहि नानक बलि जाउ ॥८॥४॥
 Ṫoo bakʰsahi ṫaa mél læhi Naanak bal jaa▫o. ||8||4||
 If You forgive him, Lord, then He is united with You; Nanak is a sacrifice. ||8||4||
 
 
 | 
| ਮਾਰੂ  ਮਹਲਾ  ੧  ॥ मारू महला १ ॥
 Maaroo mėhlaa 1.
 Maaroo, First Mehl:
 
 
 | 
| ਲਾਲੈ  ਗਾਰਬੁ  ਛੋਡਿਆ  ਗੁਰ  ਕੈ  ਭੈ  ਸਹਜਿ  ਸੁਭਾਈ  ॥ लालै गारबु छोडिआ गुर कै भै सहजि सुभाई ॥
 Laalæ gaarab chʰodi▫aa gur kæ bʰæ sahj subʰaa▫ee.
 The Lord’s slave renounces his egotistical pride, through the Guru’s Fear, intuitively and easily.
 
 
 | 
| ਲਾਲੈ  ਖਸਮੁ  ਪਛਾਣਿਆ  ਵਡੀ  ਵਡਿਆਈ  ॥ लालै खसमु पछाणिआ वडी वडिआई ॥
 Laalæ kʰasam pachʰaaṇi▫aa vadee vadi▫aa▫ee.
 The slave realizes his Lord and Master; glorious is his greatness!
 
 
 | 
| ਖਸਮਿ  ਮਿਲਿਐ  ਸੁਖੁ  ਪਾਇਆ  ਕੀਮਤਿ  ਕਹਣੁ  ਨ  ਜਾਈ  ॥੧॥ खसमि मिलिऐ सुखु पाइआ कीमति कहणु न जाई ॥१॥
 Kʰasam mili▫æ sukʰ paa▫i▫aa keemaṫ kahaṇ na jaa▫ee. ||1||
 Meeting with his Lord and Master, he finds peace; His value cannot be described. ||1||
 
 
 | 
| ਲਾਲਾ  ਗੋਲਾ  ਖਸਮ  ਕਾ  ਖਸਮੈ  ਵਡਿਆਈ  ॥ लाला गोला खसम का खसमै वडिआई ॥
 Laalaa golaa kʰasam kaa kʰasmæ vadi▫aa▫ee.
 I am the slave and servant of my Lord and Master; all glory is to my Master.
 
 
 | 
| ਗੁਰ  ਪਰਸਾਦੀ  ਉਬਰੇ  ਹਰਿ  ਕੀ  ਸਰਣਾਈ  ॥੧॥  ਰਹਾਉ  ॥ गुर परसादी उबरे हरि की सरणाई ॥१॥ रहाउ ॥
 Gur parsaadee ubré har kee sarṇaa▫ee. ||1|| rahaa▫o.
 By Guru’s Grace, I am saved, in the Sanctuary of the Lord. ||1||Pause||
 
 
 | 
| ਲਾਲੇ  ਨੋ  ਸਿਰਿ  ਕਾਰ  ਹੈ  ਧੁਰਿ  ਖਸਮਿ  ਫੁਰਮਾਈ  ॥ लाले नो सिरि कार है धुरि खसमि फुरमाई ॥
 Laalé no sir kaar hæ ḋʰur kʰasam furmaa▫ee.
 The slave has been given the most excellent task, by the Primal Command of the Master.
 
 
 | 
| ਲਾਲੈ  ਹੁਕਮੁ  ਪਛਾਣਿਆ  ਸਦਾ  ਰਹੈ  ਰਜਾਈ  ॥ लालै हुकमु पछाणिआ सदा रहै रजाई ॥
 Laalæ hukam pachʰaaṇi▫aa saḋaa rahæ rajaa▫ee.
 The slave realizes the Hukam of His Command, and submits to His Will forever.
 
 
 | 
| ਆਪੇ  ਮੀਰਾ  ਬਖਸਿ  ਲਏ  ਵਡੀ  ਵਡਿਆਈ  ॥੨॥ आपे मीरा बखसि लए वडी वडिआई ॥२॥
 Aapé meeraa bakʰas la▫é vadee vadi▫aa▫ee. ||2||
 The Lord King Himself grants forgiveness; how glorious is His greatness! ||2||
 
 
 | 
| ਆਪਿ  ਸਚਾ  ਸਭੁ  ਸਚੁ  ਹੈ  ਗੁਰ  ਸਬਦਿ  ਬੁਝਾਈ  ॥ आपि सचा सभु सचु है गुर सबदि बुझाई ॥
 Aap sachaa sabʰ sach hæ gur sabaḋ bujʰaa▫ee.
 He Himself is True, and everything is True; this is revealed through the Word of the Guru’s Shabad.
 
 
 | 
| ਤੇਰੀ  ਸੇਵਾ  ਸੋ  ਕਰੇ  ਜਿਸ  ਨੋ  ਲੈਹਿ  ਤੂ  ਲਾਈ  ॥ तेरी सेवा सो करे जिस नो लैहि तू लाई ॥
 Ṫéree sévaa so karé jis no læhi ṫoo laa▫ee.
 He alone serves You, whom You have enjoined to do so.
 
 
 | 
| ਬਿਨੁ  ਸੇਵਾ  ਕਿਨੈ  ਨ  ਪਾਇਆ  ਦੂਜੈ  ਭਰਮਿ  ਖੁਆਈ  ॥੩॥ बिनु सेवा किनै न पाइआ दूजै भरमि खुआई ॥३॥
 Bin sévaa kinæ na paa▫i▫aa ḋoojæ bʰaram kʰu▫aa▫ee. ||3||
 Without serving Him, no one finds Him; in duality and doubt, they are ruined. ||3||
 
 
 | 
| ਸੋ  ਕਿਉ  ਮਨਹੁ  ਵਿਸਾਰੀਐ  ਨਿਤ  ਦੇਵੈ  ਚੜੈ  ਸਵਾਇਆ  ॥ सो किउ मनहु विसारीऐ नित देवै चड़ै सवाइआ ॥
 So ki▫o manhu visaaree▫æ niṫ ḋévæ chaṛæ savaa▫i▫aa.
 How could we forget Him from our minds? The gifts which he bestows increase day by day.
 
 
 | 
| ਜੀਉ  ਪਿੰਡੁ  ਸਭੁ  ਤਿਸ  ਦਾ  ਸਾਹੁ  ਤਿਨੈ  ਵਿਚਿ  ਪਾਇਆ  ॥ जीउ पिंडु सभु तिस दा साहु तिनै विचि पाइआ ॥
 Jee▫o pind sabʰ ṫis ḋaa saahu ṫinæ vich paa▫i▫aa.
 Soul and body, all belong to Him; He infused the breath into us.
 
 
 | 
| ਜਾ  ਕ੍ਰਿਪਾ  ਕਰੇ  ਤਾ  ਸੇਵੀਐ  ਸੇਵਿ  ਸਚਿ  ਸਮਾਇਆ  ॥੪॥ जा क्रिपा करे ता सेवीऐ सेवि सचि समाइआ ॥४॥
 Jaa kirpaa karé ṫaa sévee▫æ sév sach samaa▫i▫aa. ||4||
 If he shows His Mercy, then we serve Him; serving Him, we merge in Truth. ||4||
 
 
 | 
| ਲਾਲਾ  ਸੋ  ਜੀਵਤੁ  ਮਰੈ  ਮਰਿ  ਵਿਚਹੁ  ਆਪੁ  ਗਵਾਏ  ॥ लाला सो जीवतु मरै मरि विचहु आपु गवाए ॥
 Laalaa so jeevaṫ maræ mar vichahu aap gavaa▫é.
 He alone is the Lord’s slave, who remains dead while still alive, and eradicates egotism from within.
 
 
 | 
| ਬੰਧਨ  ਤੂਟਹਿ  ਮੁਕਤਿ  ਹੋਇ  ਤ੍ਰਿਸਨਾ  ਅਗਨਿ  ਬੁਝਾਏ  ॥ बंधन तूटहि मुकति होइ त्रिसना अगनि बुझाए ॥
 Banḋʰan ṫootėh mukaṫ ho▫é ṫarisnaa agan bujʰaa▫é.
 His bonds are broken, the fire of his desire is quenched, and he is liberated.
 
 
 | 
| ਸਭ  ਮਹਿ  ਨਾਮੁ  ਨਿਧਾਨੁ  ਹੈ  ਗੁਰਮੁਖਿ  ਕੋ  ਪਾਏ  ॥੫॥ सभ महि नामु निधानु है गुरमुखि को पाए ॥५॥
 Sabʰ mėh naam niḋʰaan hæ gurmukʰ ko paa▫é. ||5||
 The treasure of the Naam, the Name of the Lord, is within all, but how rare are those who, as Gurmukh, obtain it. ||5||
 
 
 | 
| ਲਾਲੇ  ਵਿਚਿ  ਗੁਣੁ  ਕਿਛੁ  ਨਹੀ  ਲਾਲਾ  ਅਵਗਣਿਆਰੁ  ॥ लाले विचि गुणु किछु नही लाला अवगणिआरु ॥
 Laalé vich guṇ kichʰ nahee laalaa avgaṇi▫aar.
 Within the Lord’s slave, there is no virtue at all; the Lord’s slave is totally unworthy.
 
 
 | 
| ਤੁਧੁ  ਜੇਵਡੁ  ਦਾਤਾ  ਕੋ  ਨਹੀ  ਤੂ  ਬਖਸਣਹਾਰੁ  ॥ तुधु जेवडु दाता को नही तू बखसणहारु ॥
 Ṫuḋʰ jévad ḋaaṫaa ko nahee ṫoo bakʰsaṇhaar.
 There is no Giver as great as You, Lord; You alone are the Forgiver.
 
 
 | 
| ਤੇਰਾ  ਹੁਕਮੁ  ਲਾਲਾ  ਮੰਨੇ  ਏਹ  ਕਰਣੀ  ਸਾਰੁ  ॥੬॥ तेरा हुकमु लाला मंने एह करणी सारु ॥६॥
 Ṫéraa hukam laalaa manné éh karṇee saar. ||6||
 Your slave obeys the Hukam of Your Command; this is the most excellent action. ||6||
 
 
 | 
| ਗੁਰੁ  ਸਾਗਰੁ  ਅੰਮ੍ਰਿਤ  ਸਰੁ  ਜੋ  ਇਛੇ  ਸੋ  ਫਲੁ  ਪਾਏ  ॥ गुरु सागरु अमृत सरु जो इछे सो फलु पाए ॥
 Gur saagar amriṫ sar jo ichʰé so fal paa▫é.
 The Guru is the pool of nectar in the world-ocean; whatever one desires, that fruit is obtained.
 
 
 | 
| ਨਾਮੁ  ਪਦਾਰਥੁ  ਅਮਰੁ  ਹੈ  ਹਿਰਦੈ  ਮੰਨਿ  ਵਸਾਏ  ॥ नामु पदारथु अमरु है हिरदै मंनि वसाए ॥
 Naam paḋaaraṫʰ amar hæ hirḋæ man vasaa▫é.
 The treasure of the Naam brings immortality; enshrine it in your heart and mind.
 
 
 |