ਆਤਮੁ ਜਿਤਾ ਗੁਰਮਤੀ ਆਗੰਜਤ ਪਾਗਾ ॥
आतमु जिता गुरमती आगंजत पागा ॥
Aaṫam jiṫaa gurmaṫee aaganjaṫ paagaa.
He conquers his soul, following the Guru’s Teachings, and attains the Imperishable Lord.
|
ਜਿਸਹਿ ਧਿਆਇਆ ਪਾਰਬ੍ਰਹਮੁ ਸੋ ਕਲਿ ਮਹਿ ਤਾਗਾ ॥
जिसहि धिआइआ पारब्रहमु सो कलि महि तागा ॥
Jisahi ḋʰi▫aa▫i▫aa paarbarahm so kal mėh ṫaagaa.
He alone keeps up in this Dark Age of Kali Yuga, who meditates on the Supreme Lord God.
|
ਸਾਧੂ ਸੰਗਤਿ ਨਿਰਮਲਾ ਅਠਸਠਿ ਮਜਨਾਗਾ ॥
साधू संगति निरमला अठसठि मजनागा ॥
Saaḋʰoo sangaṫ nirmalaa atʰsatʰ majnaagaa.
In the Saadh Sangat, the Company of the Holy, he is immaculate, as if he has bathed at the sixty-eight sacred shrines of pilgrimage.
|
ਜਿਸੁ ਪ੍ਰਭੁ ਮਿਲਿਆ ਆਪਣਾ ਸੋ ਪੁਰਖੁ ਸਭਾਗਾ ॥
जिसु प्रभु मिलिआ आपणा सो पुरखु सभागा ॥
Jis parabʰ mili▫aa aapṇaa so purakʰ sabʰaagaa.
He alone is a man of good fortune, who has met with God.
|
ਨਾਨਕ ਤਿਸੁ ਬਲਿਹਾਰਣੈ ਜਿਸੁ ਏਵਡ ਭਾਗਾ ॥੧੭॥
नानक तिसु बलिहारणै जिसु एवड भागा ॥१७॥
Naanak ṫis balihaarṇæ jis évad bʰaagaa. ||17||
Nanak is a sacrifice to such a one, whose destiny is so great! ||17||
|
ਸਲੋਕ ਮਃ ੫ ॥
सलोक मः ५ ॥
Salok mėhlaa 5.
Shalok, Fifth Mehl:
|
ਜਾਂ ਪਿਰੁ ਅੰਦਰਿ ਤਾਂ ਧਨ ਬਾਹਰਿ ॥
जां पिरु अंदरि तां धन बाहरि ॥
Jaaⁿ pir anḋar ṫaaⁿ ḋʰan baahar.
When the Husband Lord is within the heart, then Maya, the bride, goes outside.
|
ਜਾਂ ਪਿਰੁ ਬਾਹਰਿ ਤਾਂ ਧਨ ਮਾਹਰਿ ॥
जां पिरु बाहरि तां धन माहरि ॥
Jaaⁿ pir baahar ṫaaⁿ ḋʰan maahar.
When one’s Husband Lord is outside of oneself, then Maya, the bride, is supreme.
|
ਬਿਨੁ ਨਾਵੈ ਬਹੁ ਫੇਰ ਫਿਰਾਹਰਿ ॥
बिनु नावै बहु फेर फिराहरि ॥
Bin naavæ baho fér firaahar.
Without the Name, one wanders all around.
|
ਸਤਿਗੁਰਿ ਸੰਗਿ ਦਿਖਾਇਆ ਜਾਹਰਿ ॥
सतिगुरि संगि दिखाइआ जाहरि ॥
Saṫgur sang ḋikʰaa▫i▫aa jaahar.
The True Guru shows us that the Lord is with us.
|
ਜਨ ਨਾਨਕ ਸਚੇ ਸਚਿ ਸਮਾਹਰਿ ॥੧॥
जन नानक सचे सचि समाहरि ॥१॥
Jan Naanak saché sach samaahar. ||1||
Servant Nanak merges in the Truest of the True. ||1||
|
ਮਃ ੫ ॥
मः ५ ॥
Mėhlaa 5.
Fifth Mehl:
|
ਆਹਰ ਸਭਿ ਕਰਦਾ ਫਿਰੈ ਆਹਰੁ ਇਕੁ ਨ ਹੋਇ ॥
आहर सभि करदा फिरै आहरु इकु न होइ ॥
Aahar sabʰ karḋaa firæ aahar ik na ho▫é.
Making all sorts of efforts, they wander around; but they do not make even one effort.
|
ਨਾਨਕ ਜਿਤੁ ਆਹਰਿ ਜਗੁ ਉਧਰੈ ਵਿਰਲਾ ਬੂਝੈ ਕੋਇ ॥੨॥
नानक जितु आहरि जगु उधरै विरला बूझै कोइ ॥२॥
Naanak jiṫ aahar jag uḋʰræ virlaa boojʰæ ko▫é. ||2||
O Nanak! How rare are those who understand the effort which saves the world. ||2||
|
ਪਉੜੀ ॥
पउड़ी ॥
Pa▫oṛee.
Pauree:
|
ਵਡੀ ਹੂ ਵਡਾ ਅਪਾਰੁ ਤੇਰਾ ਮਰਤਬਾ ॥
वडी हू वडा अपारु तेरा मरतबा ॥
vadee hoo vadaa apaar ṫéraa marṫabaa.
The greatest of the great, infinite is Your dignity.
|
ਰੰਗ ਪਰੰਗ ਅਨੇਕ ਨ ਜਾਪਨੑਿ ਕਰਤਬਾ ॥
रंग परंग अनेक न जापन्हि करतबा ॥
Rang parang anék na jaapniĥ karṫabaa.
Your colors and hues are so numerous; no one can know Your actions.
|
ਜੀਆ ਅੰਦਰਿ ਜੀਉ ਸਭੁ ਕਿਛੁ ਜਾਣਲਾ ॥
जीआ अंदरि जीउ सभु किछु जाणला ॥
Jee▫aa anḋar jee▫o sabʰ kichʰ jaaṇlaa.
You are the Soul within all souls; You alone know everything.
|
ਸਭੁ ਕਿਛੁ ਤੇਰੈ ਵਸਿ ਤੇਰਾ ਘਰੁ ਭਲਾ ॥
सभु किछु तेरै वसि तेरा घरु भला ॥
Sabʰ kichʰ ṫéræ vas ṫéraa gʰar bʰalaa.
Everything is under Your control; Your home is beautiful.
|
ਤੇਰੈ ਘਰਿ ਆਨੰਦੁ ਵਧਾਈ ਤੁਧੁ ਘਰਿ ॥
तेरै घरि आनंदु वधाई तुधु घरि ॥
Ṫéræ gʰar aananḋ vaḋʰaa▫ee ṫuḋʰ gʰar.
Your home is filled with bliss, which resonates and resounds throughout Your home.
|
ਮਾਣੁ ਮਹਤਾ ਤੇਜੁ ਆਪਣਾ ਆਪਿ ਜਰਿ ॥
माणु महता तेजु आपणा आपि जरि ॥
Maaṇ mahṫaa ṫéj aapṇaa aap jar.
Your honor, majesty and glory are Yours alone.
|
ਸਰਬ ਕਲਾ ਭਰਪੂਰੁ ਦਿਸੈ ਜਤ ਕਤਾ ॥
सरब कला भरपूरु दिसै जत कता ॥
Sarab kalaa bʰarpoor ḋisæ jaṫ kaṫaa.
You are overflowing with all powers; wherever we look, there You are.
|
ਨਾਨਕ ਦਾਸਨਿ ਦਾਸੁ ਤੁਧੁ ਆਗੈ ਬਿਨਵਤਾ ॥੧੮॥
नानक दासनि दासु तुधु आगै बिनवता ॥१८॥
Naanak ḋaasan ḋaas ṫuḋʰ aagæ binvaṫaa. ||18||
Nanak, the slave of Your slaves, prays to You alone. ||18||
|
ਸਲੋਕ ਮਃ ੫ ॥
सलोक मः ५ ॥
Salok mėhlaa 5.
Shalok, Fifth Mehl:
|
ਛਤੜੇ ਬਾਜਾਰ ਸੋਹਨਿ ਵਿਚਿ ਵਪਾਰੀਏ ॥
छतड़े बाजार सोहनि विचि वपारीए ॥
Chʰaṫ▫ṛé baajaar sohan vich vapaaree▫æ.
Your streets are covered with canopies; under them, the traders look beautiful.
|
ਵਖਰੁ ਹਿਕੁ ਅਪਾਰੁ ਨਾਨਕ ਖਟੇ ਸੋ ਧਣੀ ॥੧॥
वखरु हिकु अपारु नानक खटे सो धणी ॥१॥
vakʰar hik apaar Naanak kʰaté so ḋʰaṇee. ||1||
O Nanak! He alone is truly a banker, who buys the infinite commodity. ||1||
|
ਮਹਲਾ ੫ ॥
महला ५ ॥
Mėhlaa 5.
Fifth Mehl:
|
ਕਬੀਰਾ ਹਮਰਾ ਕੋ ਨਹੀ ਹਮ ਕਿਸ ਹੂ ਕੇ ਨਾਹਿ ॥
कबीरा हमरा को नही हम किस हू के नाहि ॥
Kabeeraa hamraa ko nahee ham kis hoo ké naahi.
Kabir! No one is mine, and I belong to no one.
|
ਜਿਨਿ ਇਹੁ ਰਚਨੁ ਰਚਾਇਆ ਤਿਸ ਹੀ ਮਾਹਿ ਸਮਾਹਿ ॥੨॥
जिनि इहु रचनु रचाइआ तिस ही माहि समाहि ॥२॥
Jin ih rachan rachaa▫i▫aa ṫis hee maahi samaahi. ||2||
I am absorbed in the One, who created this creation. ||2||
|
ਪਉੜੀ ॥
पउड़ी ॥
Pa▫oṛee.
Pauree:
|
ਸਫਲਿਉ ਬਿਰਖੁ ਸੁਹਾਵੜਾ ਹਰਿ ਸਫਲ ਅੰਮ੍ਰਿਤਾ ॥
सफलिउ बिरखु सुहावड़ा हरि सफल अमृता ॥
Safli▫o birakʰ suhaavṛaa har safal amriṫaa.
The Lord is the most beautiful fruit tree, bearing fruits of Ambrosial Nectar.
|
ਮਨੁ ਲੋਚੈ ਉਨੑ ਮਿਲਣ ਕਉ ਕਿਉ ਵੰਞੈ ਘਿਤਾ ॥
मनु लोचै उन्ह मिलण कउ किउ वंञै घिता ॥
Man lochæ unĥ milaṇ ka▫o ki▫o vañæ gʰiṫaa.
My mind longs to meet Him; how can I ever find Him?
|
ਵਰਨਾ ਚਿਹਨਾ ਬਾਹਰਾ ਓਹੁ ਅਗਮੁ ਅਜਿਤਾ ॥
वरना चिहना बाहरा ओहु अगमु अजिता ॥
varnaa chihnaa baahraa oh agam ajiṫaa.
He has no color or form; He is inaccessible and unconquerable.
|
ਓਹੁ ਪਿਆਰਾ ਜੀਅ ਕਾ ਜੋ ਖੋਲੑੈ ਭਿਤਾ ॥
ओहु पिआरा जीअ का जो खोल्है भिता ॥
Oh pi▫aaraa jee▫a kaa jo kʰolĥæ bʰiṫaa.
I love Him with all my soul; He opens the door for me.
|
ਸੇਵਾ ਕਰੀ ਤੁਸਾੜੀਆ ਮੈ ਦਸਿਹੁ ਮਿਤਾ ॥
सेवा करी तुसाड़ीआ मै दसिहु मिता ॥
Sévaa karee ṫusaaṛee▫aa mæ ḋasihu miṫaa.
I shall serve you forever, if you tell me of my Friend.
|
ਕੁਰਬਾਣੀ ਵੰਞਾ ਵਾਰਣੈ ਬਲੇ ਬਲਿ ਕਿਤਾ ॥
कुरबाणी वंञा वारणै बले बलि किता ॥
Kurbaaṇee vañaa vaarṇæ balé bal kiṫaa.
I am a sacrifice, a dedicated, devoted sacrifice to Him.
|
ਦਸਨਿ ਸੰਤ ਪਿਆਰਿਆ ਸੁਣਹੁ ਲਾਇ ਚਿਤਾ ॥
दसनि संत पिआरिआ सुणहु लाइ चिता ॥
Ḋasan sanṫ pi▫aari▫aa suṇhu laa▫é chiṫaa.
The Beloved Saints tell us to listen with our consciousness.
|
ਜਿਸੁ ਲਿਖਿਆ ਨਾਨਕ ਦਾਸ ਤਿਸੁ ਨਾਉ ਅੰਮ੍ਰਿਤੁ ਸਤਿਗੁਰਿ ਦਿਤਾ ॥੧੯॥
जिसु लिखिआ नानक दास तिसु नाउ अमृतु सतिगुरि दिता ॥१९॥
Jis likʰi▫aa Naanak ḋaas ṫis naa▫o amriṫ saṫgur ḋiṫaa. ||19||
One who has such preordained destiny, O slave Nanak, is blessed with the Ambrosial Name by the True Guru. ||19||
|
ਸਲੋਕ ਮਹਲਾ ੫ ॥
सलोक महला ५ ॥
Salok mėhlaa 5.
Shalok, Fifth Mehl:
|
ਕਬੀਰ ਧਰਤੀ ਸਾਧ ਕੀ ਤਸਕਰ ਬੈਸਹਿ ਗਾਹਿ ॥
कबीर धरती साध की तसकर बैसहि गाहि ॥
Kabeer ḋʰarṫee saaḋʰ kee ṫaskar bæsėh gaahi.
Kabir! The earth belongs to the Holy, but the thieves have come and now sit among them.
|
ਧਰਤੀ ਭਾਰਿ ਨ ਬਿਆਪਈ ਉਨ ਕਉ ਲਾਹੂ ਲਾਹਿ ॥੧॥
धरती भारि न बिआपई उन कउ लाहू लाहि ॥१॥
Ḋʰarṫee bʰaar na bi▫aapa▫ee un ka▫o laahoo laahi. ||1||
The earth does not feel their weight; even they profit. ||1||
|
ਮਹਲਾ ੫ ॥
महला ५ ॥
Mėhlaa 5.
Fifth Mehl:
|
ਕਬੀਰ ਚਾਵਲ ਕਾਰਣੇ ਤੁਖ ਕਉ ਮੁਹਲੀ ਲਾਇ ॥
कबीर चावल कारणे तुख कउ मुहली लाइ ॥
Kabeer chaaval kaarṇé ṫukʰ ka▫o muhlee laa▫é.
Kabir! For the sake of the rice, the husks are beaten and threshed.
|
ਸੰਗਿ ਕੁਸੰਗੀ ਬੈਸਤੇ ਤਬ ਪੂਛੇ ਧਰਮ ਰਾਇ ॥੨॥
संगि कुसंगी बैसते तब पूछे धरम राइ ॥२॥
Sang kusangee bæsṫé ṫab poochʰé ḋʰaram raa▫é. ||2||
When one sits in the company of evil people, then he will be called to account by the Righteous Judge of Dharma. ||2||
|
ਪਉੜੀ ॥
पउड़ी ॥
Pa▫oṛee.
Pauree:
|
ਆਪੇ ਹੀ ਵਡ ਪਰਵਾਰੁ ਆਪਿ ਇਕਾਤੀਆ ॥
आपे ही वड परवारु आपि इकातीआ ॥
Aapé hee vad parvaar aap ikaaṫee▫aa.
He Himself has the greatest family; He Himself is all alone.
|
ਆਪਣੀ ਕੀਮਤਿ ਆਪਿ ਆਪੇ ਹੀ ਜਾਤੀਆ ॥
आपणी कीमति आपि आपे ही जातीआ ॥
Aapṇee keemaṫ aap aapé hee jaaṫee▫aa.
He alone knows His own worth.
|
ਸਭੁ ਕਿਛੁ ਆਪੇ ਆਪਿ ਆਪਿ ਉਪੰਨਿਆ ॥
सभु किछु आपे आपि आपि उपंनिआ ॥
Sabʰ kichʰ aapé aap aap upanni▫aa.
He Himself, by Himself, created everything.
|
ਆਪਣਾ ਕੀਤਾ ਆਪਿ ਆਪਿ ਵਰੰਨਿਆ ॥
आपणा कीता आपि आपि वरंनिआ ॥
Aapṇaa keeṫaa aap aap varanni▫aa.
Only He Himself can describe His own creation.
|
ਧੰਨੁ ਸੁ ਤੇਰਾ ਥਾਨੁ ਜਿਥੈ ਤੂ ਵੁਠਾ ॥
धंनु सु तेरा थानु जिथै तू वुठा ॥
Ḋʰan so ṫéraa ṫʰaan jiṫʰæ ṫoo vutʰaa.
Blessed is Your place, where You dwell, Lord.
|